Spořilovský kalich

Spořilovský kalich

AKTUALITY SPOŘILOVSKÉHO SBORU ČCE
Číslo 10          ročník III           PROSINEC 2000


ČTVERÝ ADVENT

Milí spoluvyčkávatelé - jak se na advent sluší.... Napíšu tezi ku zvážení: Kancelářská práce odpuzuje inspiraci.

Tak co s ní? No přeci živí lidé pomohou! Když máte s kým si popovídat, může se vám i nejmlžnější mlha odmlžit, nejtemnější temno rozsvětlit a nejotravnější činnost stát příležitostí k docela zajímavým poznámkám, přípovídkám a vůbec slovům, které nakonec přeci jen inspirují. Tím se nepopírá ona úvodní teze. Ale i ta kancelář se může stát místem potěchy a pojuchnutí. I v té kanceláři se můžeš poučit, pobavit a potěšit. A jaképak ty - i já se mohu poučit, pobavit a potěšit. No, to bych rád.

A vidíte, stalo se mi to. Naše kancelářská trojkonverzace, vedená Lýdií, Milošem a mnou, kolem příprav seniorátního prosincového Zpravodaje mě přitočila k písni 269 ve Zpěvníku. Podívejte se na ni.

Nabízí adventní veselí již nadpisem a prvními slovy: ´Vesele zpívejme´... Ale pak už je autor bratr Lukáš Pražský náročný v tom, co po nás advent žádá, a to také znamená, co po nás Kristus žádá. Ano, naléhá na nás, ujišťuje nás, varuje i potěšuje svým čtverým příchodem. A to je čtverý důvod adventního vyhlížení a ujištování:

To čtveré je: Příchod v těle, v duchu, při smrti a v soudu na konci věků. Je to tedy opravdu čtverý advent? A my oním čtverým procházíme, prožíváme to úzkostně i útěšně?

No, to v notné míře záleží na nás. Pokusím se ony čtyři ´adventy´ ujasnit:

První je Písmem zaznamenaný příchod Ježíše Krista - jak si jej také připomínáme, zobrazujeme a často až příliš o Vánocích přikrašlujeme. K tomu máme také písemný záznam v Písmu. Tam je regule našich rozpoložení...

Druhý je přijetí Kristova Ducha ve víře. Je to ona proměna, odmítnutí starého člověka a snaha jít novou cestu spravedlnosti, pravdy, milosti a pokoje. Jít cestou víry. Je to tedy advent v srdci, v mysli, v duchu. Bratr Lukáš říká ve vnitřním životě.

Třetí je dáno oním podivným a neodvolatelným předělem - ukončením života - a připraveností vyhlížet. Očekávání konce vlastního života může být neseno důvěrou, že nepadáme do prázdna, neblížíme se temnotě a prázdnotě, ale Kristova náruč je a zůstává i tam přítomná. Stojíme o ni?, to je otázka.

Čtvrtý pak je na konci věků. Je to očekávaný příchod Krista v moci, v posledním rozsouzení, ale také posledním a definitivním přijetí. Kam spějeme, nač se chystáme?

K tomu říká zřetelně své Bratr Lukáš posledními dvěma verši uvedené písně 269:

Proto se připravme, hotovi postavme, k svatému pokání a ctnému obcování; v modlitbách trvejme, tak Pána čekejme.
Rač, Pane, popřáti v tvé pravdě zůstati, abychom v ní bděli, potom tě viděli, Pána laskavého, v den příchodu tvého.

Přeji Vánoční radost, do které vstupuje i adventní dychtivost očekávání a vděku.

Váš Tomáš

ZPRÁVY ZE SCHůZE STARŠOVSTVA

KONANÉ 7.12. 2000

Staršovstvo na své řádné schůzi zabývalo různými otázkami života našeho sboru. To nejdůležitější vám předkládáme:

- byly rozděleny služby starších- staršovstvo souhlasí s účastí zástupců mládeže na schůzích staršovstva a ve stavební komisi

- na 28. ledna ‘01 předběžně plánujeme další sborový den, protože nás navštíví Jakub Keller

J. FIKEJSOVÁ

KŘESŤANSKÁ SLUŽBA OZNAMUJE

NAROZENINY ČLENů SBORU

V období od 13. listopadu do 16. prosince oslaví své narozeniny 9 členů našeho sboru

13. prosince Lubomír Valouch (73) Blanka Zlatohlávková16. prosince Eva Chlebounová (70)19. prosince Růžena Sušická (65) Jan Fikejs22. prosince Hermína Suková (79)24. prosince Eva Jechová31. prosince Slobodana Košatová 2. ledna Olga Matlachová (70) 5. ledna Marek Burian 7. ledna Miluše Kršňáková 8. ledna Pavel Groll

Všem oslavencům přejeme k jejich narozeninám Boží požehnání a milost!

Přijďte mezi nás! Zveme Vás všechny k účasti na naší práci. Nejbližší schůzka křesťanské služby se koná 28. května v 17:30 hodin v presbyterně.

KŘESŤANSKÁ SLUŽBA...

O SOUŽITÍ GENERACÍ

“Ostříhej synu můj přikázání otce svého a neopouštěj naučení matky své. Přivazuj je k srdci svému ustavičně a k hrdlu svému je připínej.”

K Marku Twainovi přišel kdysi 17 letý chlapec a stěžoval si: ,,Já už si se svým otcem vůbec nerozumím. Každý den dochází k hádkám. Je tak staromódní a nemá vůbec tušení, jak to dnes chodí. Co mám dělat? Měl bych chuť jednoduše se z domova odstěhovat.”

Mark Twain odpověděl: ,,Milý příteli, dobře ti rozumím. Když mně bylo 17 let, bylo to s mým otcem teké těžké. Člověk to u něho jednoduše nemohl vydržet. Ale ty musíš mít s tak starými lidmi trpělivost. Vyvíjejí se z pravidla o něco pomaleji.

O deset let později, když mi bylo 27 let, přiučil se toho tolik, že bylo možné s ním velmi rozumně hovořit. A co ti mám povídat, když mi bylo 37 let, můžeš mi věřit, nebo ne, ptám se svého starého otce, když už si nevím rady. Tak se oni dokáží změnit.

Doufejme, že si chlapec vzal tato slova k srdci. Nemají i nám co říci? Tento problém se objevuje zas a znova v každé generaci.

My mladí bychom přeci měli uznat, že naší životní zkušenosti ještě něco chybí. Nemluvme proto tak sebejistě. A kdo je starší a má dorůstající děti, neměl by nikdy zapomenout jak v dobách mládí sám reagoval.

Potom nemusí být spolužití mladých a starých neřešitelným problémem.

O MODLITBÁCH

Bez přestání se modlete. (1. Tes. 5,17)

Naše chápání modlitby, ať správné či špatné se zakládá na našich rozumových představách.

Správná představa je chápat modlitbu jako dech našich plic a krev v našem srdci. Naše krev a náš dech proudí ,,bez přestání.” Neuvědomujeme si to, ale nikdy neustávají.

Modlitba není cvičení, ale křesťanův život. Uchovejme si ten dětský prostý přístup k Otci, plný důvěry a otevřeosti. Modlitba je způsobem, jak načerpat Boží milost. Je tou nejnormálnější a nejužitečnější věcí. Nikdy nedovolte, aby cokoli stálo mezi vámi a Ježíšem Kristem. Nic nás nesmí rozdělit od životodárného a svrchovaného pramene.

Cokoli děláme, všechno čiňme k slávě Boží. (1.Kor. 10, 31)

Opravdovou zkouškou křesťana není úspěch, ale životní věrnost. Máme sklony považovat úspěch za cíl, ale našim cílem ať je každý den žít život s Kristem v Bohu. (Kolos. 3,3).

Je třeba být vytrvalí v modlitbách. Naše modlitby nikdy nezůstanou bez odpovědi, ať zí ano či ne.

Pán Ježíš nás učí: Buď vůle tvá . . . neříká nám, že by se vůle Boží měla podřídit naší vůli. Proto prosme, důvěřujme a přijímejme Boží vůli, protože Bůh ví co a proč činí.

ESTER SMETANOVÁ

PRAVDA

ŽIDOVSKÁ POVÍDKA

To máte tedy pravdu, že pokud se pravdy týká, byl to jediný náš rabín Rabínovič, který ji skutečně a poctivě hledal, miloval i nalézal. Proto ho také často navstěvovali nejrůznější rabíni a jiní zbožní a učení mužové, aby se v jeho přítomnosti pohádali o pravdu. Toseví, každý doufal a čekal, že rabín Rabínovič dá za pravdu jen té jeho pravdě.

Jednou se k němu dostavil i rebe tarnopolský a rebe bohumínský, dva odvěcí soupeři. Rebe tarnopolský byl z těch nejpřísnějších, zatímco rebe bohumínský byl víc k lidem, a proto emancipovaný. Tehdy se právě hádali o to, zda doktor Absolon smí nebo nesmí mít u sebe kapesník, když jde v sobotu k nemocnému. "Co je to za blbou otázku," rozčiloval se rebe tarnopolský. "Proč by doktor Absolon měl u sebe kapesník, když stejně nesmí v šábes navštívít nemocného, i když je lékař. Já nebo vy anebo také náš velmi uctívaný rabín Rabínovič by jít mohli, ale protože nejsme lékaři, tak bychom tomu nemocnému nepomohli, ale doktor Absolon? Pro něho je to práce, a kdybychom už i my, rabíni, schvalovali, aby se v sobotu pracovalo, kam by se svět řítil, kam bychom přišli?!"

Po těchto slovech se podíval tarnopolský rebe na rabína Rabínoviče a očekával, co k tomu náš velký hledač pravdy řekne. Rabín Rabínovič dlouho přemýšlel a pak řekl: "Máte pravdu, rebe tarnopolský."

"A to zas nemá," rozčiloval se rebe bohumínský, "neboť stojí psáno, že v sobotu můžeš zachránit kozla, který spadl do studně. Proto může doktor Absolon navštívit v šábes každého nemocného, který by mohl zemřít, kdyby doktor Absolon k němu přišel až v jom rišon, až v první den týdne, v neděli."

"Hm," zamýšlel se ještě hlouběji rabín Rabínovič a dlouho hledal ve svatých knihách. Pak rozhodl takto: "Kozel nebo člověk? Kdo je bližší Všemohoucímu? Samozřejmě člověk. Proto může doktor Absolon navštívit nemocného i v šábes. Máte pravdu, rebe bohumínský."

"Ale ten kapesník u sebe mít nesmí," rozhorlil se nyní rebe tarnopolský. "V sobotu se přece nesmí nic nosit, protože každé nošení je práce. Ten kapesník nesmí u sebe mít. Pravdu mám já!" A také se díval, co tomu řekne náš rabín Rabínovič.

"Máte pravdu," odpověděl moudrý muž po dalším dlouhém přemýšlení. "A nemá," vyštěkl rebe bohumínský, "Co když ten doktor Absolon, chraňbůh, právě v sobotu bude mít rýmu? Co potom? Přijde k nemocnému, nezdrží se, kýchne, bacily se rozletí, nemocný se nakazí a zemře. To přece nesmí dopustit. Doktor Absolon musí mít u sebe kapesník, když jde v sobotu k nemocnému.

Jenže aby nezhřešil, tak mu musí jeho doktorová v pátek, než vyjde první hvězda, přišít ten kapesník ke kapsičce. Pak už bude součástí oděvu, takže doktor Absolon bude mít u sebe kapesník, aby chraňbůh nenakazil v šábes nemocného, kterého smí navštívit, protože kozel se smí vytáhnout v sobotu ze studně, bude mít kapesník, a přece nebude nic nosit."

Po tomto proslovu si bohumínský rebe oddychl a byl zcela jist, že ted' mu rabín Rabínovič dá za pravdu. A taky že jo. Náš rebe prohlásil, že rabín z Bohumína má pravdu. A mohl být klid.

Jenže v té době se točila v pokoji i Rabínovičova žena, moc naštvaná, protože jí ti tři zbožní a moudří mužové ve svém zanícení sypali popel na koberec. Jelikož nemohla "sjet" hosty, obořila se na rabína Rabínoviče. "Co to mluvíš za nesmysly," sjela ho, "napřed říká rebe z Tarnopola tak a ty řekneš, že má pravdu. Pak ti rebe bohumínský tvrdí pravý opak a ty mu samozřejmě taky dáš za pravdu a pak zas rebemu z Bohumína. Copak se nemůžeš rozhodnout? Pravdu může mít přece jenom jeden z nich. A neklepej mi popel na koberec!"

"A ty máš taky pravdu," přisvědčil ženě náš moudrý rabín.

Vídíte, tak velice ctil pravdu náš rabín Rabínovič.

Z KNIHY JANA MARTINCE POTKAL KOHN RABÍNOVIČE

PROGRAM SHROMÁŽDĚNÍ NA KONCI ROKU

Bohoslužby: neděle v 9:30 (včetně 24.12.)
(děti mají vlastní program)
pondělí 25.12. s vysluhováním Večeře Páně
neděle 31.12. s vysluhováním Večeře Páně
pondělí 1.1. s vysluhováním Večeře Páně
(vždy v 9:30)

Vánoční besídka neděle 17.12. (v rámci bohoslužeb)

Vánoční večírek středa 20. 12. v 18:00 v Azylovém domě

Podvečerní setkání neděle 31.12. v 17:00

Vánoční mládež pátek 22.12. v 18:00

Biblické hodiny pro děti středa v 17:30 v Azylovém domě

Biblické hodiny pro dospělé 10.1. v 19:00

Ekumenické bohoslužby v ekumenickém centru na JM každou 3. neděli v měsíci v 18 hodin

Vychází 1x měsíčně vždy první neděli po schůzi staršovstva tj 2.neděli v měsíci mimo prázdnin. Toto číslo připravili Fikejsovi. Vaše příspěvky, nápady a připomínky proto směřujte na: Tel.: 793 42 95, (mifikejs@email.cz), 6791 3515 (jfikejs@email.cz)

změna termínu vyhrazena

© jizni-mesto.evangnet.cz (2000 - 2021)