Dovolte mi úvodem připomenout, že po dlouhém tápání a prověřování různých variant se na jaře loňského roku zrodil nápad postavit sborový dům v těsném sousedství Azylového domu v Donovalské ulici na Chodově (viz Spořilovský kalich březen 2000).
Jelikož pozemek je ve vlastnictví městské části Praha 11, zahájili jsme s představiteli obce jednání o pronájmu. Rada městského zastupitelstva se k našemu záměru vyjádřila kladně a pronájem pozemku v listopadu 1999 schválila. Nájemní smlouva byla podepsána počátkem ledna 2000. Pro přípravu stavby ustavilo staršovstvo stavební komisi ve složení Přemysl Chleboun - předseda, Samuel Burian, Bohuslav Smetana, Ladislav Tuček a Pavel Urbánek. Aktuálním úkolem této komise je projednávat s ing. arch. Jiřím Veselým zadání stavby a přípravu podkladů k získání územního rozhodnutí a posléze stavebního povolení. Pro všestranné posouzení projektu je důležité, že se schůzek s architektem obvykle zúčastňují i další členové sboru. Bratr architekt projekt konzultuje i s profesorem Filipim z Evangelické teologické fakulty.
Podklady pro územní řízení byly dokončeny v červnu tohoto roku a okamžitě bylo zahájeno jejich projednávání. Pro další osud projektu jsou klíčová stanoviska odborů územního rozhodování a životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy a také odboru územního rozvoje místního úřadu Prahy 11. Odbor územního rozhodování s výstavbou na uvedeném pozemku v principu souhlasí, vyžádal si však některé další podklady a také požaduje, aby projekt byl projednáván společně s projektem přestavby Azylového domu. Stanovisko odboru životního prostředí je rovněž přejné a stanovené podmínky jsou splnitelné. Místní úřad Prahy 11 vystupuje při projednávání projektu nejen v roli úřadu místní samosprávy, ale také jako vlastník Azylového domu. O dalším postupu jsme jednali se starostou a vedoucí odboru územního rozvoje počátkem října.
V těchto dnech jsme dostali vyjádření, z nějž vyplývají některá upřesnění pro další postup. Nemusím připomínat, že největším problémem bude zajištění finančních prostředků. Na mimořádné sbírce vyhlášené v roce 1997, na přestavbu sborových budov, jsme do konce října tohoto roku shromáždili 422 tisíc Kč. K našim potřebám se přiznala Bavorská evangelická církev. Ze sbírky uskutečněné k desátému výročí politických změn ve střední a východní Evropě nám věnovala 50 000 DM a stejnou částku nám bavorští evangelíci poslali i v tomto roce. Falcká církev nám darovala 10 000 DM a od Skotské církve jsme dostali dar 15 000 liber. 5 000 dolarů jsme dostali od Presbyterní církve v Minnesotě, jejíž pěvecký sbor vystoupil během své evropské cesty v červnu letošního roku v Azylovém domě.
Uvedený výčet by mohl vést k optimistickému názoru, že další dary budou jaksi samospádem proudit na náš účet. To by však byl omyl. Zahraniční dárci vždy chtějí mít podrobné informace o projektu, většina z nich se s nim seznámila na místě. Finanční podporu velmi pečlivě zvažují a dbají na to, aby vložené prostředky byly účelně využity. Dokladem toho je i setkání, které se uskutečnilo v říjnu v Azylovém domě. Dříve, než se dostaneme k jeho závěrům, vás zvu na prohlídku sborového domu.
projekt sborového domu
Sborový dům je navržen jako částečně podsklepený dvoupatrový objekt s využitelným podkrovím. Sestává z několika funkčních celků, které jsou různou měrou vzájemně provázány.
Jádrem objektu je sál pro shromažďování sboru a konání bohoslužeb. K sálu přiléhají dvě křídla stavby, a to od jihozápadu byt duchovního a ze severovýchodní strany soubor dalších prostorů určených pro každodenní život sboru.
V suterénu je hospodářské a technické zázemí bytu, včetně dvou garáží. Je zde i funkčně obdobné zázemí sborových prostor a jedna klubovna určená pro mládež s prostory pro ukládání sportovních a turistických potřeb. Podkroví bude využito pro umístění vzduchotechnického zařízení a i zde vzniknou skladovací prostory.
Hlavní sborové prostory jsou v přízemí: vstupní hala, bohoslužebný sál oddělený pohyblivou stěnou od malého sálu, šatna, sociální zařízení a kuchyň. Sál má vějířovité uspořádání. Centrem je stůl Páně, který slouží zároveň i jako kazatelna. Napravo od stolu stojí křtitelnice. Židle jsou uspořádány do půlkruhu. Část sedadel je na galerii, kde budou umístěny i varhany. Celková kapacita sálu je 170 míst, případně 120 míst při stolové úpravě. Další sborové místnosti s kapacitou 32, 22, 16 a 10 míst jsou projektovány do prvního patra.
Byt faráře je rovněž rozdělen do dvou podlaží, v přízemí je kuchyň s jídelnou a obývací pokoj, ložnice a samostatný pokoj pro hosty jsou umístěny v prvním patře.
Věž by měla být nejen logickým završením stavby, ale také zřetelným znamením pro okolí. Bude v ní umístěno schodiště, které propojí všechna podlaží domu. Projektovaný výtah umožní i tělesně postiženým přístup do všech společenských prostorů.
Hrubý odhad finančních nákladů stavby činí 15 milionů Kč.
S projektovou dokumentací se můžete podrobněji seznámit ve sborové kanceláři.
schůzka se zahraničními partnery
...byla svým způsobem vyjímečná i z hlediska naší církve, neboť zahraniční partneři a potenciální sponzoři byli poprvé přizváni již k diskusi nad projektem. Jednání se zúčastnili Andreas Hess a Anneliese Hegenauer z Pomocného díla švýcarské evangelické církve (HEKS), Norman Hutcheson ze Skotské církve a Friedhelm Borggrefe z Falcké evangelické církve, dále ekumenický tajemník Synodní rady Gerhard Reininghaus, ředitelka Azylového domu Milena Svobodová a architekt Jiří Veselý. Sborové zastoupení, vedené Tomášem Bískem, tvořily přibližně tři desítky bratří a sester, včetně zástupců mládeže. Účastníci jednání ocenili zhruba hodinovou návštěvu místostarostů Prahy 11 ing. Radky Soukupové a ing. Jana Šimůnka. Z vážných důvodů se omluvili někteří zahraniční partneři a také presbyteři sboru.
Dopolední jednání se soustředilo na otázku: "Proč chceme stavět sborový dům na Jižním Městě" a dále na spolupráci s Azylovým domem. Po obědě a návštěvě Chodovské tvrze následovala prezentace projektu a rozhovor s architektem a jednání bylo zakončeno konkretizací závěrů. Níže uvádím ty nejzávažnější podle zprávy z jednání, kterou vypracoval bratr děkan Borggrefe.
· Zahraniční účastníky předně zarazilo, že členská i finanční základna sboru je malá, a to i na podmínky diaspory. Nejen stavba, ale i provoz sborového domu jsou uskutečnitelné jen za podmínky, že je vezme za své širší společenství církve. Zahraniční účastníci také doporučili, aby byl projekt o něco zredukován.
Dále navrhli, aby se sborová práce více rozběhla již ve fázi přípravy stavby, nejlépe na jaře příštího roku. Pro bohoslužby navrhují pronajmout vhodnou místnost v Chodovské tvrzi a pro ostatní aktivity užít prostory v Azylovém domě. To ostatně v případě dětí děláme již v současné době.
· Upozornili také, že stavbu bude možno zahájit teprve tehdy, až bude zajištěno pokrytí stavebních nákladů (většina prostředků na účtě a na zbytek konkrétní příslib dárců včetně termínů). Při úrokové sazbě kolem 16% by bylo nezodpovědné, aby sponzoři, kteří získávají prostředky dobrovolnými sbírkami ve sborech, nakonec přispívali na úhradu tak vysokých úroků z eventuální půjčky. Představa o zahájení stavby začátkem příštího roku se z tohoto pohledu jeví jako nereálná.
Nicméně zpráva bratra děkana končí doporučením, které stojí za to, aby bylo zvěřejněno v plném znění:
Navzdory problémům lze projekt doporučit. Jde o vynikající šanci hledat pozitivní odpověď evangelia na nelehkou situaci sídliště. A je to i výzva pro evangelické církve Evropy, aby na určitém místě, totiž na jednom z největších "nocleháren" bývalého východního bloku, postavily znamení solidarity a naděje. Budou-li církve a sbory ochotny pomoci jednomu malému společenství stát se komunikačním prostorem pro množství lidí, pak je tento projekt projektem budoucnosti.
jak dál?
Kritické připomínky zástupců zahraničních církví musíme vzít vážně, v mnohém vyjadřují i naše vlastní pocity. Je skutečností, že pravidelně a aktivně se na sborovém životě podílí jen skupinka bratří a sester. Sám vnímám, jak je pracovní vytížení čím dál tím větší, přesto bychom neměli v tomto ohledu rezignovat. Pro lidi, kteří do večera pracují, je problém najít si pravidelně každou středu čas na biblickou hodinu. Je ale reálné, aby si příslušníci střední generace udělali čas alespoň jeden večer v měsíci. Proto připravujeme na každou třetí středu v měsící sejití jiného typu. Kromě kratšího biblického programu tam bude prostor i pro rozhovor o životě sboru a pro další zajímavá témata.
Také připomínka k finanční základně sboru je aktuální. Podle materiálu pro konvent má spořilovský sbor z celé Prahy fakticky nejmenší počet salárníků. Celkově na tom nejsme ohledně výše sbírek a příspěvků nejhůře, ale opět je to hlavně díky několika mimořádně obětavým jedincům či rodinám. Rád bych proto poprosil všechny, kterým není život sboru lhostejný, aby pamatovali i na jeho hmotné potřeby.
